Skip directly to content

Černobílá nebo barevná fotografie

Dnešní doba prý zažívá renesanci černobílé fotografie.

Černobílá fotografie má své neodolatelné kouzlo. Díky absenci nepronikavých barev dosahuje úplně jiného pohledu na realitu, ve smyslu zvýraznění tvarů, linií či struktury objektů. To je také hlavní důvod, proč je považována za jaksi “umělečtější”, než fotografie barevná. Obvykle pokud tak chceme více poukázat na tvary je lepší fotit černobíle.

Obecně platí, že barevná fotografie je technicky daleko více složitější, než černobílá. Barevnou fotografii komplikuje nutnost barevné rovnováhy a barevné čistoty.  Je důležité pro ní mít lepší cítění a umět sladit barvy.

Černobílá fotografie zase klade vyšší nároky na představivost a zkušenosti autora – eliminace barev může znehodnotit zdánlivě slibný záběr a naopak – kompozice, která vypadá nezajímavě, na černobílé fotce vynikne (třeba při použití správného filtru). U černobílé fotografie je tak důležité z hlavy vypustit barvy a zaměřit se pouze na jejich odstíny.

Zatímco u barevné fotografie si musíme dávat pozor na ISO a leckdy je to velmi nežádoucí, mít větší citlivost použitého materiálu, v případě černobílé fotografie se umělecky zaměření fotografové nemusejí obávat, zrno na fotce může být leckdy i výborným výrazovým prostředkem.

Černobílá fotografie velmi dobře pracuje v případě reportážní fotografie, barevná fotografie zas může splnit dobrou službu v případě barevné fotografie.